• Začátkem roku 1990 vznikla iniciativní skupina zástupců vysokých škol, která se zabývala především přípravou nového zákona o vysokých školách (dále jen „zákon“) . Vůdčí roli v tomto neoficiálním orgánu měli prof. Pátý, Ing. Koucký, doc. Ondráček, Ing. Hromádková, doc. Malý a další.

    Jménem studentů aktivně vystupoval kolega Tomáš Ctibor.

    Při zasedání této skupiny se 20. února 1990 poprvé jednalo o ustavení Rady vysokých škol (dále jen „RVŠ“). Již tehdy se navrhlo, aby každá vysoká škola byla zastoupena dvěma delegáty a každá fakulta jedním delegátem. Diskutovalo se i o tom, že je třeba zabezpečit též zastoupení studentů.

    První zasedání RVŠ se uskutečnilo 20.3.1990, zasedání řídila Ing. Hromádková (pozdější předsedkyně  DEU). RVŠ byla definována jako „nezávislý orgán reprezentující vysoké školy“. Jednání bylo zaměřeno především na přípravu zákona a bylo zvoleno první předsednictvo RVŠ, ve kterém kromě dalších byli doc. Geršl, Ing. Koucký, doc. Malý, doc. Ondráček, doc. Staněk, Ing. Ševčík.

    Na dalších zasedáních v prvním pololetí 1990 byly projednávány různé verze Statutu RVŠ, ve kterých ovšem nebylo uvedeno zastoupení studentů v RVŠ.

    Zasedání v červnu 1990 konstatovalo nedostatečné zastoupení studentů v RVŠ, upozornilo na tuto skutečnost senáty vysokých škol a rozhodlo, že bude na zasedání orgánů RVŠ zvát představitele studentských organizací.

    Ve druhém pololetí zahájily činnost první pracovní komise RVŠ, do programu jednání byla zařazena problematika rozpočtu, zasedání předsednictva RVŠ (dále jen „PRVŠ“) v říjnu 1990 se zúčastnil zástupce Studentské unie Lukáš Trojan.

     
  • V únoru 1991 byla ustavena nová RVŠ, na jejím 1. zasedání byl schválen Statut RVŠ, stále bez zastoupení studentů, kteří ovšem mohli být členy RVŠ, pokud byli delegování školami či fakultami jako jejich delegáti.

    Předsedou RVŠ byl zvolen prof. Malý. Na zasedání PRVŠ 24. dubna 1991 byla ustavena Pracovní komise pro záležitosti studentů (dále jen „PKS“) a za jejího předsedu byl zvolen Ing. Miroslav Ševčík z VŠE (dnes předseda Liberálního institutu). Členové PRVŠ byli vyzváni, aby do této komise navrhli zástupce ze škol.

    Zástupce Studentské unie (dále jen „SU“) L. Trojan sdělil, že není dále oprávněn zastupovat SU v RVŠ. Bylo rozhodnuto, že zástupci unie budou i nadále zváni na zasedání orgánů RVŠ. RVŠ měla v té době 118 členů, z toho bylo 5 studentů.

    Na květnovém zasedání v roce 1991 byla PKS, jmenovitě Ing. Ševčík, pověřena přípravou materiálu k problematice financování ubytování a stravování studentů a k otázkám studijní literatury.

    20. května se uskutečnila schůzka zástupců studentů VŠ v České republice za účasti 17 zástupců.

    PRVŠ se v červnu 1991 zabývalo materiálem PKS, ve kterém se navrhoval přechod na přímé dotace ubytování a stravování studentů a zaujalo převážně negativní stanovisko k tomuto přechodu. Jednání o této problematice pokračovala i ve druhém pololetí 1991, názory nebyly jednotné, navrhovanému řešení se vytýkala „nekoncepčnost“.

    V říjnu 1991 projednávalo PRVŠ společný materiál připravený Ing. Kouckým, doc. Staňkem a Ing. Ševčíkem, ve kterém byla navržena přímá podpora studentů prostřednictvím rozpočtu MŠMT a pro rok 1992 se navrhovaly přímé dotace pro studenty.

    8. 11.1991 zaslal předseda RVŠ prof. Malý na MŠMT žádost o přeměnu všech dotací pro studenty na přímé s určitými kompetencemi akademických senátů VŠ při jejich rozdělování.

    Některé akademické senáty vyslovily v závěru roku 1991 výhrady k převodu dotací na přímé a sněm RVŠ v prosinci 1991 konstatoval, že tato problematika není stále dořešena. Ve zprávě o činnosti RVŠ za rok 1991 se rovněž uvádí, že spojení se Studentskou unií stále není uspokojivé, především ze strany SU.

    Konstatuje se také stále mizivé zastoupení studentů v RVŠ.

    V lednu 1992 byla jmenována tisková mluvčí RVŠ (Barbora Osvaldová), v únoru byly vyhlášeny první projekty na podporu dynamického rozvoje VŠ a zřízen Fond dynamického rozvoje VŠ.

    Ing. Ševčík upozornil, že z MŠMT nedostal potřebné podklady k problematice sociálního zabezpečení studentů, a proto nemůže vypracovat požadovanou zprávu k této problematice. Náměstek ministra školství prof. Pátý byl 13. 3. 1992 požádán, aby informoval RVŠ o řešení této problematiky. V

    dubnu 1992 byl SU zaslán podnět ze Slovenska k možnosti konat civilní službu na vysokých školách. Vyšla také první Ročenka RVŠ obsahující platný Statut RVŠ, ve kterém není zmínka o Studentské komoře RVŠ (dále jen „SK“). Na zasedání PRVŠ 14. 5. 1992 uvedl Ing. Ševčík, že MŠMT stále nedodalo podklady k sociálnímu zabezpečení studentů.

    29. 5. 1992 se konal první seminář studentů, který řídil Ing. Ševčík. V září 1992 konstatuje PRVŠ, že RVŠ a její orgány jsou téměř výlučně složeny z učitelů a zájmy studentů nezastupuje ani nefungující organizace studentů (SU).

    Navrhlo se proto ustavení SK. Byl svolán 2. pracovní seminář studentů na 3. listopadu 1992 a akademické senáty VŠ byly vyzvány, aby na tento seminář vyslaly studenta-delegáta, který bude reprezentovat studenty ve SK.

    Na zasedání sněmu RVŠ 5. listopadu 1992 byly schváleny změny Statutu RVŠ, byla ustavena Studentská komora RVŠ složená ze studentů delegovaných akademickými senáty vysokých škol, po jednom za každou školu. SK se stala „orgánem RVŠ“, její členové ovšem nebyli členy RVŠ.

    Prozatímním předsedou SK byl zvolen Martin Kühpast (VŠCHT Praha).

  • Počátkem roku 1993 byla zrušena PKS a nahrazena SK, která se postupně v roce 1993 rozšířila na 26 členů. Na zasedání SK 19. ledna 1993 byl předsedou SK byl zvolen Martin Kühpast (VŠCHT Praha) a místopředsedou Milan Ulej (JU v Českých Budějovicích).

    Probíhala diskuse o možnosti vyslání dalších delegátů (s hlasem  poradním) do SK. SK se scházela pravidelně jednou měsíčně (kromě prázdninového období), zabývala se novelizací zákona, finančním zabezpečením studentů včetně ubytování a stravování.

    SU se mezitím přeměnila na Stavovskou unií studentů (dále jen „SUS“), ale ani tato organizace podle názoru SK nefungovala uspokojivě, probíhaly diskuse o potřebě vzniku jiných institucí, např. „Zájmové organizace studentů“ nebo „Všeobecného výboru studentstva“.

    Vedle toho se jednání s MŠMT účastnila jakási „Studentská pětka“ a MŠMT nemělo oficiálního partnera, čímž docházelo k nejednotným výkladům stanoviska studentů.

    Koncem roku 1993 probíhala další jednání mezi SK a zástupci SUS o další spolupráci. SK se také zabývala problematikou tiskového mluvčího SK. Diskutovalo se i o zavedení školného na VŠ. SK v říjnu vyslovila opatrnou podporu této myšlence, ovšem pouze za předpokladu, že tato částka bude přidělena školám navíc k rozpočtové dotaci.

    V závěru roku proběhlo jednání SK se zástupcem SUS (Vít Bárta) o součinnosti obou institucí. SUS informovala o založení Informační studentské agentury (dále jen „ISA“).

  • V roce 1994 zahájila činnost nová RVŠ pro funkční období 1994 – 1996, předsedou RVŠ se stal doc. J. Staněk. Na 1. zasedání SK 16. února 1994 bylo zvoleno nové vedení SK, předsedou byl zvolen Jiří Kamiš (VŠVF v Brně), místopředsedy Tomáš Míka  (ZČU v Plzni) a David Tonzar (UK v Praze).

    Na dalších zasedáních předložila SK návrh na úpravu Statutu RVŠ. V průběhu celého roku 1994 se SK zabývala připomínkami k zákonu a ke školnému, k němuž tentokráte zaujala odmítavé stanovisko. Stálá pozornost byla věnována i nadále problematice kolejí a menz. Velká pozornost se soustředila na vznik jednotné reprezentace studentů ČR.

    V březnu svolala SUS a ISA Studentský klub za účasti členů SK a v dubnu 1994 byla schválena dohoda o součinnosti mezi  SK a  SUS, na jejímž základě bylo založeno Studentské koordinační centrum (dále jen „SKC“) složené ze čtyř volených zástupců obou smluvních stran.

    SK zastupovali: J. Kamiš, T. Míka, D. Tonzar a R. Poruba. Jménem SKC měli oprávnění jednat a vystupovat na veřejnosti předseda SK Jiří Kamiš a zástupce SUS a prezident studentské kanceláře ABL Vít Bárta.

    V závěru roku 1994 došlo k neupřesněné rezignaci všech funkcionářů SK, která ovšem nebyla přijata. V únoru 1995 byl z funkce předsedy odvolán J. Kamiš a až do konce roku 1995 vedli SK místopředsedové Míka a Tonzar.

    V lednu 1995 předložil člen PRVŠ Ing. Ševčík zprávu o činnosti SK, doporučil navrhnout změnu Statutu RVŠ a posílit v nové verzi postavení SK.

    Sněm RVŠ 19. 2. 1995 zřídil pracovní skupinu pro aktuální otázky činnosti SK ve složení Wilhelm, Ševčík, Šolc, Šubrt a zástupce SK, která vypracuje návrh na změnu Statutu RVŠ.

    Vzhledem k stále odkládané novelizaci zákona se odkládala i novelizace Statutu RVŠ, neboť nebylo jasné, jaké bude budoucí postavení RVŠ. Členové SK tedy i nadále nebyli řádnými členy RVŠ.

    V dubnu 1995 se sešli zástupci SK (Fuchs a Hajn) a zástupci SKC (Lhotáková, Bárta) s předsedou vlády V. Klausem. Po celý rok probíhala další jednání o transformaci kolejí a menz a o součinnosti s SKC, která však nepřinesla sjednocení názorů na další spolupráci.

    Dne 6. prosince 1995 byl předsedou SK zvolen David Tonzar (UK v Praze) a místopředsedy Kryštof Hajn (ČVUT v Praze) a Jan Morávek (VŠP v Hradci Králové).

    Rok 1996 byl přelomovým pro další činnost SK v rámci RVŠ i ve smyslu reprezentace studentů České republiky.

    Na začátku roku měla RVŠ 153 členů a pouze 1 z nich byl student.

    PRVŠ předložilo návrh transformace RVŠ, ke kterému SK vyslovila dílčí nesouhlas, neboť požadovala, aby se členové předsednictva SK se stali členy PRVŠ.

    Tyto výhrady byly posléze přijaty a 11. dubna 1996 přijal sněm RVŠ novelu Statutu RVŠ, na jejímž základě se zástupci studentů, kteří byli delegováni vysokými školami, stali řádnými členy RVŠ, předseda a místopředsedové SK se stali členy PRVŠ a zástupce SK se stal místopředsedou RVŠ.

    Bylo rovněž statutárně upraveno postavení náhradníka SK. SK získala rovněž právo vstupovat po souhlasu PRVŠ do mezinárodních studentských organizací. Tím došlo k výraznému posílení významu SK a tato úprava Statutu je stále platná.

    V průběhu prvních čtyř měsíců roku 1996 proběhlo i několik bouřlivých jednání se zástupci SKC o spolupráci se SK. Byla ustavena pětičlenná pracovní skupina, která měla vytýčit náplň SKC a definovat spolupráci SK se SKC.

    V únoru 1996 se usnesla SK na tom, že je zákonem uznanou organizací samosprávy studentů.

    SKC by mohlo být „stavovskou organizací studentů“ a SK vyjádřila ochotu spolupracovat s případně vzniklým přípravným výborem takové organizace. Podle přístupných dokumentů k tomuto kroku nikdy nedošlo.

    V květnu 1996 byla schválena první verze jednacího řádu SK, jehož další úprava byla přijata v prosinci 1996. V říjnu proběhlo také předběžné jednání o financování činnosti SK a bylo navrženo, aby pro rok 1997 měla SK vlastní rozpočet ve výši 60 000,- Kč .

 

OD ROKU 1996

V roce 1997 zahájila činnost nová RVŠ, jejímž předsedou se stal doc. Wilhelm.  V lednu 1997 byl předsedou SK zvolen Jan Morávek a místopředsedy David Tonzar a Filip Melzer (MU v Brně). D. Tonzar byl v tomto funkčním období rovněž místopředsedou RVŠ.

Činnost SK se v tomto období výrazně stabilizovala a zintenzívnila. Byla zřízena kancelář SK, zahájila činnost vlastní internetová prezentace SK, která byla zpočátku provozována na ZČU v Plzni. Výrazně se začaly rozvíjet mezinárodní aktivity SK.

V roce 1999 skončil působení v RVŠ F. Melzer a místopředsedou byl zvolen Radim Petr (SU v Opavě). SK se stala jedinou reprezentativní organizací studentů v ČR. Výrazně se v tomto období také zlepšilo zastoupení členů SK na zasedáních SK a rozvinula se činnost jednotlivých pracovních komisí SK.

Další funkční období RVŠ, začalo v roce 2000, předsedou RVŠ se stal doc. Ježek, ve funkci předsedy SK pokračoval Jan Morávek a místopředsedy byli zvoleni Jiří Krátký (UPAR) a Radko Kříž (ČVUT), kterého ve funkci v roce 2001 nahradil Lukáš Výlupek (UTB ve Zlíně) a v roce 2002 Jiří Nantl (MU v Brně).

I v tomto období se činnost SK velmi úspěšně rozvíjela a SK se stala významnou součástí RVŠ. SK se rozšířila také o delegáty soukromých VŠ.